Přijde mi, že i díky „absenci“ plen spolu mnohem víc komunikujeme – at žije BEZPLENKOVÁ KOMUNIKAČNÍ METODA!
Jak o sobě ráda prohlašuju – jsem líná – a proto hledám co nejjednodušší cesty. Většina nastávajících prvomatek si položí otázku (spolu s miliónem dalších), jaké bude jejich ratolest užívat pleny. Já si byla jistá, že půjdu do látkových kvůli ekonomickému i ekologickému dopadu. Začala jsem se pídit po nejlepších a zjistila jsem, že snad ani není proboha možný, aby bylo tolik druhů! Tehdy jsem si vzpomněla, že jsem slyšela o nějaký bezplenkový metodě a i když mi to přišlo snad ještě šílenější, začala jsem se bavit s holkama, který tak odchovaly svoje plůďata. Ocenila jsem především tyto rady:
„Hlavně to moc neřeš!‘
„Dej to dítě nad misku, když se vzbudí.“
„Ze začátku jsou jak průtokový ohřívače vody, tak koj nad miskou rovnou.“
„To poznáš, když bude chtít.“ (taková zdánlivě rada na nic… rozvedu dál)
„…a hlavně klid a moc to neřeš, každá ušetřená plína dobrá, no ne?“
Dostala jsem dvě misky od kamarádek a říkala jsem si, že to zkusím až se mi bude nějak po porodu chtít.
Kdy se mi začalo chtít bezplenkovat? Přesně druhý den po porodu, kdy jsem měla maličkou převážně nahou na sobě a kojila a ona se na mě tak lepila těma plastovkama, a byla z nich TAK SMRADLAVÁ, tak jsem si řekla, že to zkusím…. chvíle napětí, beru uzlíček poprvé nad kyblík, dělám „ČČČČČČČ…“ a z dítětě teče! Měla jsem děsnou radost a prostě to zkoušela dál a dál. Kojila jsem ji převážně nad kyblíkem, kdy ji jsem měla položenou celým tělem zádama na předloktí a druhou rukou jsem ji držela nožičky u břicha. Klubíčko jsme začali dělat o něco později, kdy už jsme měli manipulaci víc v paži a taky začala být na jedné ruce těžší.
Jak to u ní poznám? Dávám ji vždy po probuzení, po kojení, ze začátku při kojení.
Většinou sebou začne dost mlít, kopat nožičkama, zrychleně dýchat a u kojení se pouští prsa. Z šátku se snaží dostat ven. Děti dělají signály různé, různě silně, a mění se to. Nikdy nekončící zábava!
Používají se jednoduché pleny jako pojistka, já je nepoužívám, ale jsem hárdkór-matka! Na cesty chodím s kyblíkem v tašce, pár plenama, toaleťákem, a nahradním oblečením. V pohodě je, že kojená Klára má snad bezpachou moč.
Na noc jsem ji dávala pleny, nebo na ní spala, ale většinou mě její pohyby spolehlivě vzbudí (ÁNO, SPÍME SPOLU v jedné posteli, má to jen výhody). Je fajn mít v posteli beránka, nebo nějakou nepropustnou podložku. Teď ve třech a půl měsících už jsme sehraný, tak už spí jen lehce oblečená.
Dá se krásně vyjít s 20-30 obyčejnými čtvercovými plenami, plus nějaké svrchňáky k tomu. Jednorázový nákup a semtam pračka. Sbohem tahání plen z obchodu… Samozřejmě je fajn to různě kombinovat, podle vás a dítěte, kupříkladu na delší cestě v autě, když stojíte v koloně, se prostě bezplenkovat dost dobře nedá. A budu ráda za další tipy!
Není to stoprocentní, máme různé dny různou úspěšnost. Každopádně to děláme s radostí a vidět třeba v zrcadle nad umyvadlem jak si oddychne, uleví, a někdy se usměje – to je prostě paráda. Díky dávání nad kyblík s nožkama u břicha netrpí na zaražený prdy. Nepoužívám na ní žádnou kosmetiku na omývání, ani vlhčené parfemované ubrousky. Není zapařená, tudíž žádné zásypy. Jsem zvědavá, co bude dál, jak to bude mít za pár měsíců,…..
Co si o tom myslíte? Zkoušeli jste? Můžu vám nějak poradit? Nechte mi tu komentář, budu ráda.
UPDATE: O tom, že to jde i s dvojčaty se podělila i Jantar – určitě mrkněte.
Sestry s plody 
Krasne a pohodove napsane, diky 🙂 Myslim,m ze je fajn priblizit BKM lidem i jinak nez jako neustale sledovani vyrazu ditete. Nejvic me pobavilo ‚a ono z ni tece‘ 🙂 protoze mam pocit, ze to fakt tak pohodove je, kdyz se clovek nestresuje tim, aby vychytal supervsecko. Bezplenkuju s ruznou uspesnosti uz druhe dite, to mi vetsinou beha doma naostro, pokud zrovna neprochazi nejakym vyvojovym skokem a dlouhodobe nebojkotuje-to pak jde proste do latky. Jeste vychytat tu noc – bezpecne se probudi, capne prso a ja citim, jak cura-odmita to ale pustit jinam nez do pleny. No, neco vymyslim, kreativite se meze nekladou, ze?-) A kdy takhle blkbnout, nez kdyz je clovek na materske a uziva si ji s nima.. At Vam jde nejen BKM 🙂
To se mi líbíLíbí se 2 people
Kimi, super blog! Já se přidám se svou troškou do mlýna, já byla na kurzu a moje nakopnutí směrem k chytání do nočníku proběhlo po porodu, kdy jsem viděla, jak se mrňous napíná, poprvé.., tak jsem si řekla, to by mohlo být ono a nervózně ho, podivným úchopem, nastavila nad nočník a po chvíli balancování z něj vylezl ohromný slimák,.. neboli smolka, náplň střev před porodem.. jaká radost! :o) A tak nám to zůstalo, hovínka jsou naše priorita, kdežto čůrání je zdrojem sporů a nedorozumnění.. :o))
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
My se snažíme bezplenkovat už 13 měsíců 🙂 Je to jako na houpačce, snažíme se vychytávat hlavně kakání.. I tak máme dny, kdy má malý 4x za sebou suchou plenu, zároveň i dny, kdy se sice párkrát vyčůrá mimo plenku, ale jinak tam pouští všechno 🙂 My tedy jedeme hlavně časování, přebaluju každé dvě hodiny a po probuzení. Noci neřešim a nacpu ho látkovkama. Myslím, že kdybych přebalovala co hodinu, tak vychytám úplnou většinu, ale malý to přebalování nemá vůbec rád a já jsem líná. Bohužel u nás doma je hrozná zima a studená podlaha, jinak bych ho nechala taky lítat nahatýho, ale snad to půjde aspoň teď v létě 🙂 🙂
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Taky částečně bezplenkujeme. Začali jsme bohužel až někdy od 4 měsíce, furt jsem se toho bála, myslela jsem, že je to komplikované a nakonec to bylo přesně tak jednoduché jak píšete. jedem spíš na to kakání. Když je opravdu nálada, tak i čůráme, ale to se musí tak často, že ho to i štve, tak to zas tak moc nehrotím. Plínky tedy používáme, ale i tak se všude chlubím, jak mám šikovného kloučka 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí